Lubomír Fišer

Basa paří u pijana Sklerotika blues

5. 03. 2014 9:10:47
Pojďte se mnou dneska večer

chci vás pozvat na kávu.

Nenechte mě dlouho klečet

vyluštíme záhadu.

V duši nosím plno smutku

ač se stále usmívám

Na nože jsem nejen s láskou

v noci těžce usínám

Pojďte se mnou, prosím, večer

pojďme sednout do baru.

Barman je můj dobrý přítel

pozvedne nám náladu

kolem věže krouží

temný, černý pták

skleněnou má hlavu,

lakovaný frak

Pojďte se mnou, nemeškejme

dát si sklenku rozmaru.

Odložil jsem duši

leží na dně

na dně poháru

V baru tuto dobu,

lidí jako šafránu.

Barman za ruku mě vede

do zadu, do sálu

stojí v koutě sama,

vedle koštěte

nehýbe se, mlčí,

hází pohled

zhrzeného děvčete

„Přišla sama, mokrá, zhulená.

Klela sprostě, naříkala jako slon.

Naladit ji chtěla kapelníka žena.

Nevydala žádný tón“

„Nepovídej,

kapelníka žena mlčí jako slon?

Vždyť má hlásek od Boha,

depku z ní má každý zvon.“

Nic neříká.

S kapelnici ve dveřích,

není dobré míti spor.

Bruma bruma, bruma brum,

ozývá se za mnou falešně gé mol.

Už se lísá, už se tulí,

že neladí? mě neošulí.

Něžně sáhnu na hlavičku,

na kobylku pozor dám.

Do strun hrábnu polehoučku

slzu stírám, nejsem sám.

Pojďte za mnou dneska večer,

pospěšte si do baru.

S barmanem jsme jedna ruka

za každého rozmaru.

Přišel Tomáš, je zde Láďa

bystře ladí nástroje.

Pepa sedí u piána,

jamujeme ve stoje.

Grilujeme jazzu skvosty

skvěle banda flambuje.

Na rošt padnou všechny strasti

hlavní chod se bubnuje.

Přijď má milá dneska večer

konečně už do báru.

Každý zde má svoji holku

jen já basu ožralu.

Nebude mi nikdo věřit

kudy vede cesta dom.

Přes kanály, mosty,

kámoše

co jmenuje se Hron

Parádně zní bubny

v hlavě pilně vibrují.

Zaháním je marně

časně ráno v neděli.

Prej mám těžkou pomoc.

Nazývá se sklenicí.

Vybrala si dobře.

Bydlí v moji palici.

Stejně nevím, jak to bylo.

Kdo mě vlákal do baru.

Proč mám okno, permoníka.

Kdo nablinkal do baru.

Dostal jsem hlad a mám žízeň,

pošlu basu pro basu.

Musím nasát trochu mlíčka

bez něho se nehraje

Za rohem je supermarket

trochu větší sámoška.

Pošlu pro ně starou basu

ať jim k ránu zabrnká.

Ztrácí občas rovnováhu

tím se vůbec netrápí.

Přiveze ji v éroplánu

slavný Alfréd Kokoška.

Kdo jde se mnou dneska večer

zazpívat si Blues?

Přijde Míra, zde je Ráďa,

bystře ladí nástroje.

Karla sedí u piána,

vesele se jamuje

Basa paří u pijana,

královsky si flámuje.

Kdo se večer doma válí,

toho nuda seškvaří.

Basa mlátí do piána,

bezvadně se jamuje

Kdo nás viděl tenkrát z rána

přijde zas a zapěje:

Basa paří u pijana,

sklerotika blues

Autor: Lubomír Fišer | karma: 5.11 | přečteno: 237 ×
Poslední články autora