Konec světa
Nikdo si ničeho nevšiml. První začaly mizet ze škol děti. Další byli postiženi pracovníci od počítačů. Žádné řádění fans. Nikdo neví co byl fotbal. Nějaký nezaujatý filozof prohlásil, že se málo rozmnožujeme. Dobře, zrušili televizi – stejně nebyli lidi.
Pandemie postupovala skrytě a záludně.
Zděšené zprávy došly z Pentagonu i Kremlu. Raketová sila osiřela. Žádný póvl ani terorista. Nikdo nikoho neohrožuje. Jen po zdech je ve všech jazycích se načmáráno:
I love you * Ya tebya liubliu * Ti amo * Miluji tě
Nápisy jsou na zdech, na schodech i chodnících pěších zón. Vidět jsou i na chladicích věžích elektráren.
Nikdo nikde.
Jdu kolem nezamčeného krámu, kde volně leží počítače, které již nikdo nechce. Na každém je nápis „Miluji tě.“
Pandemie řádí.
Jen mne nemá už nikdo rád.
První vážné varování přišlo od politiků. Pravičáci se začali usmívat na levičáky a ti jim opláceli - úsměvem. V parlamentech nastala shoda. Opozice nechtěly svrhnout vlády. Vlády nabízela posty ministrů opozici. Dalším šokem bylo, že do ulic vyšli lékaři a začali hledat pacienty. Všichni byli nezdravě zdrávi. Až transparenty „Máme vás rádi“ přivedlo několik odvážlivců do ordinací a nechali si vnutit balíky léků s nápisem „Miluji tě.“
Policajti zůstali bez práce. Nikde žádná nehoda. Aby nemuseli propouštět, nehody působili sami sobě. Po sepsání zápisů odcházeli s úsměvem a složkami s nápisem „Miluji tě“.
Bachaři otevřeli věznice. Vězni neutekli, jen na zdi namalovali „Miluji tě“. Vrátili se zpět a cely zevnitř zarýglovali.
Jdu stále městem a připadám si jako cvok. Nikomu neřvu do ucha „Má tě rád“. Ne že bych ve skutečnosti neměl komu, ale už jí nejsem dobrej.
Pandemie je děsivá. Nerodí se žádné děti. Celý svět sedí u počítačů. Pohledy hypnotizují monitory s nápisy:
Szeretlek * Kocham Ciebie * Lu`bim ta
Ruce děsivě mlátí do klávesnice:
Te amo * Sarang Heyo * Je t'aime * Ich liebe dich
Nemám počítač. Nečtu nesmysly. Nedopatřením mi úřad nepřidělil emailovou adresu. Neexistuji a jsem imunní. Pandemie zuří a já - žiju!!!
Snad nejsem jediný, kdo může zachránit lidstvo.
Opouštím město a jdu směrem k vrcholům vzdálených hor. Poslední naděje - sněžná žena ještě žije. Za tisíc let se o nás opět něco dočtete.
Váš Adam
Lubomír Fišer
Basa paří u pijana Sklerotika blues
Pojďte se mnou dneska večer
Lubomír Fišer
Obyčejný letní den
Letní povídka pro Víkend MF DNES .
Lubomír Fišer
Bylo, nebylo
za času, kdy vládl v Čechách nečas a lidu krutě se vedlo. Většina z nich musela, věřte nevěřte, pracovat.
Lubomír Fišer
Svádění
Na lehké téma .
Lubomír Fišer
Český kabaret
Celý svět sleduje českou scénu. Sedí tiše a nedutá. Běda cizinci, který se ozve.
Lubomír Fišer
Broskvička s červenými vlásky
Lehké osvěžení do letních dnů .
Lubomír Fišer
Song starého jezevčíka
Věnováno šetnáctiletýmu pardálovi Benovi. . .
Lubomír Fišer
Setkání pod Blaníkem II
. .
Lubomír Fišer
Setkání pod Blaníkem
. .
Lubomír Fišer
Klíče od srdce
Poezie o lásce ...........................................................................................................................................................................................................................
Lubomír Fišer
Vánoční dárek - báseň
Řekl jsem ti „lásko, dobrou noc“. Tuto báseň věnuji nejen své lásce ale i všem zamilovaným.
Lubomír Fišer
Vlasta Třešňák v Příbrami
Vlastu Třešňáka není třeba zvlášť představovat. Písničkář, autor řady knih, výtvarník. Prošel komunistickými kriminály i exilem. Třebaže v poslední době koncertuje s kapelou, do Příbrami přijel pouze s kytarou a sadou foukacích harmonik.
Lubomír Fišer
Beroun XIV.Hrnčířské trhy
Hrnečky, hrníčky, vázy, vázičky a spousta jiných výtvorů bylo vidět nejen na náměstí, ale i v nejbližším okolí. Keramika vládla městu. Bylo nač se dívat a z čeho vybírat.
Lubomír Fišer
Folkomín 2010
V sobotu 4. září 2010 proběhl v pražském Středisku ekologické výchovy Toulcův dvůr 14. ročník hudebního festivalu Folkomín 2010. Dramaturg festivalu Tomáš Pohl na něj vybíral kapely mezi vítězi festivalů Porta, Zahrada, Okolo Třeboně, Folkového Kvítku, Notování.
Lubomír Fišer
Potopa
Jsem patrně jediný kdo přežil "Konec světa". Pokud je tato skutečnost někomu k smíchu, mé svědectví si může přečíst ve stejnojmenném dokumentu. Pohled jsem upřel k vrcholům vzdálených hor. Tam byla naposled spatřena Sněžná žena. Mé jméno je Adam.
Lubomír Fišer
Co s tím aneb hlad je nejlepší kuchař
Nejde o to něco uklohnit z kvalitních surovin. Problém vzniká v okamžiku, když makáte na rekonstrukci domu a není nikdo kdo za vás zaskočí. Otázka zní zda se: za A) věnovat dříve přípravě obědu a dlažbu udělat později s plným žaludkem nebo za B) položit dlažbu, vyhladovět a ... raději nedomýšlet. Volil jsem variantu A), nejsem cvok :-))
Lubomír Fišer
Majáles Nové Strašeci 2010
Stalo se dobrou tradicí, že v polovině května předává ředitel Gymnázia Jana Ámose Komenského v Novém Strašecí (na Rakovnicku) moc nad školou studentům - koná se Majáles.
Lubomír Fišer
Poslední zvonění
Byl pátek 7. května a na SPŠ a VOŠ Kladno v ulici Jana Palacha se naplnil čas prvním maturitním třídám (EP4 a IT4). Propuklo Poslední zvonění.
Lubomír Fišer
Bejky – 27. Evropo, jásej
Kníže Radoslav 48. mává na pozdrav vítězům a odezvou je skandování jeho jména. Vůbec si není jist, zda spí nebo bdí. Silně se štípne do pravého stehna. - Musí zatnout zuby, aby bolestí nevykřikl.
Lubomír Fišer
Muzicírování v atriu
Berounské Husovo náměstí patří u nás mezi nejpůvabnější. Od roku 1949 je jeho nedílnou součástí dnešní Základní umělecká škola Václava Talicha. Kdo šel ve středu v podvečer kolem, měl možnost shlédnout nevídané a neslýchané. V atriu školy muzicírovali žáci školy, jejich učitelé, rodiče i prarodiče.
předchozí | 1 2 3 4 5 | další |
- Počet článků 100
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1005x