chci vás pozvat na kávu.
Nenechte mě dlouho klečet
vyluštíme záhadu.
V duši nosím plno smutku
ač se stále usmívám
Na nože jsem nejen s láskou
v noci těžce usínám
Pojďte se mnou, prosím, večer
pojďme sednout do baru.
Barman je můj dobrý přítel
pozvedne nám náladu
kolem věže krouží
temný, černý pták
skleněnou má hlavu,
lakovaný frak
Pojďte se mnou, nemeškejme
dát si sklenku rozmaru.
Odložil jsem duši
leží na dně
na dně poháru
V baru tuto dobu,
lidí jako šafránu.
Barman za ruku mě vede
do zadu, do sálu
stojí v koutě sama,
vedle koštěte
nehýbe se, mlčí,
hází pohled
zhrzeného děvčete
„Přišla sama, mokrá, zhulená.
Klela sprostě, naříkala jako slon.
Naladit ji chtěla kapelníka žena.
Nevydala žádný tón“
„Nepovídej,
kapelníka žena mlčí jako slon?
Vždyť má hlásek od Boha,
depku z ní má každý zvon.“
Nic neříká.
S kapelnici ve dveřích,
není dobré míti spor.
Bruma bruma, bruma brum,
ozývá se za mnou falešně gé mol.
Už se lísá, už se tulí,
že neladí? mě neošulí.
Něžně sáhnu na hlavičku,
na kobylku pozor dám.
Do strun hrábnu polehoučku
slzu stírám, nejsem sám.
Pojďte za mnou dneska večer,
pospěšte si do baru.
S barmanem jsme jedna ruka
za každého rozmaru.
Přišel Tomáš, je zde Láďa
bystře ladí nástroje.
Pepa sedí u piána,
jamujeme ve stoje.
Grilujeme jazzu skvosty
skvěle banda flambuje.
Na rošt padnou všechny strasti
hlavní chod se bubnuje.
Přijď má milá dneska večer
konečně už do báru.
Každý zde má svoji holku
jen já basu ožralu.
Nebude mi nikdo věřit
kudy vede cesta dom.
Přes kanály, mosty,
kámoše
co jmenuje se Hron
Parádně zní bubny
v hlavě pilně vibrují.
Zaháním je marně
časně ráno v neděli.
Prej mám těžkou pomoc.
Nazývá se sklenicí.
Vybrala si dobře.
Bydlí v moji palici.
Stejně nevím, jak to bylo.
Kdo mě vlákal do baru.
Proč mám okno, permoníka.
Kdo nablinkal do baru.
Dostal jsem hlad a mám žízeň,
pošlu basu pro basu.
Musím nasát trochu mlíčka
bez něho se nehraje
Za rohem je supermarket
trochu větší sámoška.
Pošlu pro ně starou basu
ať jim k ránu zabrnká.
Ztrácí občas rovnováhu
tím se vůbec netrápí.
Přiveze ji v éroplánu
slavný Alfréd Kokoška.
Kdo jde se mnou dneska večer
zazpívat si Blues?
Přijde Míra, zde je Ráďa,
bystře ladí nástroje.
Karla sedí u piána,
vesele se jamuje
Basa paří u pijana,
královsky si flámuje.
Kdo se večer doma válí,
toho nuda seškvaří.
Basa mlátí do piána,
bezvadně se jamuje
Kdo nás viděl tenkrát z rána
přijde zas a zapěje:
Basa paří u pijana,
sklerotika blues
