Nevím jak vy, ale miluji pizzu. Promiň, miláčku, jednou to muselo prasknout. Stará známost a trvá dosud - mám ji stále na jazyku. Zpočátku šlo spíš o vztah platonický. Naše schůzky se odehrávaly na veřejnosti - pizzeriích, pizzerkách a tu a tam v restauraci. Na všech kontinentech nejen naší planety. Nic by se nejspíš nezměnilo, kdybych zcela náhodou neobjevil knihu, kde jsem Tě, má zbožňovaná, viděl celou obnaženou. Pochopil jsem, že bez Tebe nemohu žít - hlady bych pošel jako zhrzený milenec bez lásky.
...
Ráno, ráničko z omáčky vstali. K lednici na těsto, podívat se hnali.
Ona má, ona má - nožky křivé, tváře odulé. Co schází, mé krásné Pizzule?
Snad se na mne pan Čelakovský nezlobí a nesešle z nebe na mne blesky. Kdyby žil v naší době, jeho báseň "O krásné Pizze" nebude mít konkurenci.
Podívejte se na ni. Není k pomilování?
Přeji dobrou chuť a pohodový den