Bejky – 16. Voda

Georg z Bohouše nic nového nevytáhl. Témat na povídání je víc a čas příjemně plyne. Po dvou hodinách paní redaktorka pohlédla na hodinky. Bohouš si všimnul jejího neklidu. Velká ručička na věžních hodinách opíše ještě jednu kružnici, než Georg naposled zamává odjíždějícím vozům. Bohouš zanechal slib, že se brzy vrátí a záhadu vyřeší.

Venku se mezitím zatáhlo a z dáli se ozývá hřmění. Po několika suchých dnech snad konečně zaprší.

Sílící vítr rozezněl nedaleké skalní varhany. Jméno nemohly dostat po nikom jiném než po Ďáblovi. Lidem tuhne krev a hrůzou vstávají chlupy. Nastal okamžik, na který turisté dokáží čekat celé týdny. Mnozí nevydrží a zklamaně odjíždějí. Dnes je jejich den. Ve skupinkách, v doprovodu zkušených průvodců, vyrážejí do skal.

Pouze našemu oku neuniklo, že Bohouš Křivan v těsné blízkosti hranice knížectví zastavuje a bere do auta stopaře - v pruhovaném tričku.

Hrozba deště Georga popohnala, aby se podíval, jak to vypadá s Pepkovým obývákem v parku. Velice rychle jej našel. Stál neporušen, bez jakékoliv známky poškození. Jako naschvál Pepek nikde. Nemá tak šanci vyslechnout Georgův monolog o lhářích.

Jak se tak Georg vrací zamyšleně k Šatlavě, z domu č.p. 166 vyběhne mužík. Zastaví se, a když vidí Georga, zamíří k němu.

„Zdravím velkého knížete Bejků."

„Děkuji, pane ministře. Rád vidím největší hlavu a vědátora mezi Bejky."

Osloveným mužem je Peter Skalský, ministr zahraničí. V Čechách zneuznaný a v rodné zemi uctívaný vědec. Na první pohled je vidět, že má pro knížete novinku.

„Máš něco zajímavého? Určitě jsi byl ve sklepení u pramene."

„Tak, tak. Něco bych rád, Georgu, zkusil. Potřebuji tvůj souhlas."

„Jedl jsi?"

„Na to není čas."

„Neodmlouvat, zvu tě na malou svačinku. Snad ještě něco zbylo."

Z malé svačinky se vyklubal pořádný dlabanec. Georg se u pivíčka bezvadně bavil, jak rychle dokáže zmizet nadívaná kachnička (nebo husička? kdo to na talíři pozná).

„Tak jsem si už dlouho nepochutnal," utírá si Peter ústa ubrouskem a lačně zapíjí douškem místního piva. „Napadlo mne, co by se asi stalo, kdybychom pramen uzavřeli."

Georg očekával žádost o připojení k projektu lázní a jeho spolufinancování. „Bavor souhlasí? Potřebuje vodu na vaření piva."

„Má zásobu, s ním jsem domluven. Problém vidím úplně jinde."

„Nenapínej."

„Pamatuješ dole, na kanálky. Voda by se jimi mohla vrátit do trůnního sálu."

„To by mohla. Taky by mne to zajímalo. Kolik potřebuješ času na zavření?"

„Deset minut a třeba hned."

„Dobře, dříve se potřebuji na něco podívat a pak bych ti dal signál. Dej mi třicet minut, než se tam dostanu. Raději čtyřicet. Chvíli vydrž, musím zavolat pana faráře a mladýho Ťuhýka. Půjdou dolů se mnou."

Ze čtyřiceti minut byla celá hodina. V hrobce, kde původně byly ostatky příbuzných Georga, byla naprostá prázdnota. Zmizel i dopis, který Georg nechal pietně v jedné z hrobek. Cizí stopy žádné. Jedním slovem záhada.

„Tak mám dojem, že tady nám nepomůže ani Bohouš Křivan."

Farář a Jirka Ťuhýk jen pokývali hlavami.

„Máš, Jirko, spojení s Peterem? Fajn. Tak ať vodu uzavře. Neuvěřitelné, až sem jsou slyšet Ďáblovy varhany."

„Někdo sem, Georgu, jde," varuje Jirka a sahá pro zbraň. Ostatní se kryjí ve stínu.

„Pane faráři, Georgu, kde jste."

„Fůj, takhle nás lekat, Kadle," uleví si farář, když zjistí, že příchozím je Karel Botte, virtuóz na spoustu nástrojů a velmi dobrý zpěvák.

„Tak jsem tady. Prej mne budete potřebovat, říkal Peter."

„To bych rád věděl na co," buší si Jirka na čelo.

„Pozor, už něco teče!"

Skutečně. Z několika otvorů začala na horní terase vytékat voda. Jak se korýtka naplňovala, začaly se tvořit zajímavé kaskády a vodotrysky. Světlo, vnikající do sálu světlovody, vytvořilo lomy ve vodě zcela jinou, barevnou kulisu sálu. Georga s farářem a Jirkou hra světel zcela zaujala.

Nikoliv Káju.

Jako magnetem je přitahován pod místo, kde Georg přijal korunu. Z desky vystoupily barevné latě, připomínající klávesy.

Nepočítá, kolik jich je. Vidí hudební nástroj. Nástroj, kterému může vdechnout život.

V tranzu uhodí do kláves.

Sálem zní Toccata a fuga dmoll od Sebastiana Bacha.

Ďáblovy varhany našly svého Mistra.  

-------------------------------- <Pokračování příště>

Sedmnáctá část vyjde v úterý 5. ledna ve stejnou dobu.